ů

Kniha návštěv

Pro Vaše vzkazy

Překlad

Tábor v Maďarsku - červenec 2016



Letošní kemp zemí visegradské čtyřky pro mladé lidi s Willimsovým syndromem se konal u Balatonu v Maďarsku. Českou republiku zastupovali Kuba, Tomáš a Kačenka, jako doprovod vyrazili František a Linda. Celý týden se nesl ve znamení sloganu "Vylétáme z hnízda". Kromě výletů a koupání čekal na účastníky bohatý a náročný program - v bazénu trénovali plavecké styly, strávili spoustu hodin v tělocvičně (jóga a gymnastika), zpívali a tančili při muzikoterapii a také se učili vařit!:-)

Fotografie z pobytu si můžete prohlédnout tady.

A jak na pobyt v Maďarsku vzpomíná Tomášova maminka Linda?

Náš pobyt v Madarsku: Příjezd do Madarska byl krásný, všichni nás krásně přivítali, ubytovali jsme se. Ten den jsme se zúčastnili první akce na téma hudba, kde děti zpívaly a hrály na ruzné nástroje. Každý den jsme chodili plavat, cvičit, na muzikoterapii. Děti se naučily základy sebeobrany, učily se krájet nožem nebo dělaly kokosové kuličky:-) Také se učily první pomoc. Byli jsme se podívat u Balotonu, tam to bylo krásné, děti i my dospělí jsme si to moc užívali i počasí nám přálo.

Jeli jsme i na výlet, kde jsme viděli zvířátka, pak se dělaly ruzné soutěžě pro děti, hráli jsme pexeso nebo karty:-) Týden v Madarsku byl nádherný, moc jsme si to užívali, všichni byli na nás moc milí, personál se o nás krásně staral. Jen strava pro nás byla trošku problém, jelikož se vařila jídla převážně na sladko a nehezkého vzhledu:-)

Byla to pro mne velká zkušenost. Myslím, že jsme to zvládli a kluci - Tomáš (muj syn) a Kubík Jeřábek - si to hodně užívali a nebyl žádný problém. Kluci a já jsme dostali krásné dárky, maďarská trička a kluci dostali diplomy, tak byli moc štastní:-) Samozřejmě se vyřádili na diskotéce, která byla poslední večer. Ráno se nám nechtělo ani odjíždět zpátky domů.

A jak to viděl František?

První červencový týden 2016 jsme se zúčastnili tábora v Maďarsku poblíž Balatonu v sestavě Linda Tůmová (vedoucí), Fanda Hába (vedoucí), Kuba Jeřábek, Tomáš Chaloupka a Kačenka Hábová. Tématem tábora bylo opouštění rodného hnízda mladých lidí s Williamsovým syndromem a byl určen pro Willíky ze zemí Visegrádské čtyřky. Přijeli i naši slovenští a polští kolegové.

Tábor měl velmi propracovaný a pečlivě organizovaný program. Účastnící byli rozděleni do třech skupin. V první byly děti kolem 7let a v druhém a třetím byli náctiletí a dospělí Willíci. Dopolední program pro druhou a třetí skupinu se- stával z hodin gymnastiky, plavání, muzikoterapie a z aktivit, které nesly společný název "Opouštění hnízda", pojaté jako příprava na běžný život, uklízení, příprava jídla a další domácí práce, ale i o poznávaní jiných běžných každodenních činností. Kuba a Tomáš doprovázený vždy Lindou si vše užívali, i když gymnastika a plavání byla pro všechny dost fyzicky náročná. Malé děti měly program obvykle rozdělený na dvě části: cvičení v malém bazénu a pohybové aktivity s říkadly a hraní her. Dal jsem na radu zkušenějších rodičů a Kačenku jsem později nechával s ostatními na cvičení samotnou a tento podstup se vyplatil, protože začala spolupracovat se cvičitelkami mnohem lépe. Odpolední program byl už méně hektický, nacvičovalo se např. divadlo nebo si děti a mladí dospělí mohli vyzkoušet  různé metody sebeobrany a zvládání situací při, kterých je nutné obrátit se na policii nebo na záchrannou službu.

Kromě rutinního programu jsme byli na pláži Balatonu, svezli jsem se autovláčkem po lázeňském městě Balatonfüred. Pěkný byl také celodenní výlet do areálu Koloska Völgy, kde se nachází malá zoologická zahrada a parkově upravený les. Ve volném čase jsem se byli podívat i po místním obchodním domě a několikrát k Balatonu. Tomáš se moc rád projížděl na koloběžce. Při prezentaci národních spolků každé ze čtyř zemí jsme se učili tančit národní tance a zpívali jsme písničky. 

Velmi oblíbená byla muzikoterapie pod vedením charismatického Bély Fergeho, který je opravdovým mistrem svého oboru. Už když přijel, všichni maďarští Willíci doslova skákali radostí. Dokázal vtáhnout do rytmu každého, zkoušeli jsme i různé nástroje. Obměňoval stále stejné písničky, ale pokaždé s jinou aktivitou, jednou se zpíváním, jindy s hraním na nástroje. Melodie i některé texty si pobrukujeme a zpíváme dodnes.

Maďarský spolek pro WS zaměstná profesionální pracovníky. Jedna z nich, Dóra Ozorai, mi překvapila informací, že maďarští Willíci se setkávají v Budapešti třikrát týdně na aktivity, jako jsou angličtina, gymnastika a plavání. Na týden s našimi maďarskými kamarády stále vzpomínáme a moc jim děkujeme za pěkný pobyt, velký dík patří také našim slovenským kolegům, kteří nám pomáhali s orientací nejen v programu pobytu, ale i s maďarskými reáliemi.